Čím víc se ve vzpomínkách vrací do dětství, tím méně si toho pamatuje. Jeho jediné vzpomínky z Vánoc jsou ty, kdy byl již starší. On seděl u stolu. Matka se křečovitě usmívala. Apolón se mu již tehdy vzdaloval stejně jako jeho otec.[2]
Jeho otec zmizel, když byli s bratrem ještě malí, Poslední vzpomínku na otce má z doby, kdy mu bylo okolo šesti let.[3]
Doma měli s bratrem televizi povinnou a knihy zakázané.[4]
Jeho strýc měl farmu a on tam s bratrem jako malý skotačil mezi kravičkami a telátky na zelených pláních.[5]
Když byl malý ukradl spolužákovi ježka v kleci, protože takové věci měl doma zakázané. Nesměli mít s bratrem nic, co by je mohlo frustrovat, rozesmutnit, naštvat nebo nudit.[6]
Matka ho odmalička bila za sebemenší projevy smutku.[7]
Domov opustil hned po maturitě. [3]Nemohl už nadále snášet situaci doma, a proto odešel.[8]
Vystudoval vysokou školu a získal titul magistra z žurnalistiky.[5]
Býval investigativním novinářem. Během prvních dní své investigativní novinařiny dostal sekerou mezi oči. Naštěstí uhnul včas a sekera ho škrábla jen mírně. Na čele mu, ale zbyla jizva, která ho po příjezdu do Díry začne svědit, napuchne mu a zčervená.[9]
Během zimy Lafka vykonává práci vysekávače jezera.[2]
Po příjezdu do Díry Lafka bydlel v penzionu paní Balounové.
Po událostech na Kraví hoře se Lafka přestěhuje z penzionu paní Balounové do chaty v zapadlé zahrádkářské kolonii. Chata patří Olbramovi, a tak Lafka platí poměrně levný nájem.[10]
Má rád vafle.[14] Jedny z jeho oblíbených jsou ty s mišpulovou zavařeninou.[15]
Nemá rád chlebíčky. Domnívá se, že zlatý český chlebíček je gastronomickou dekadencí, degenerací a kýčem. Říká, že je to kulinářský zjev, jenž povstal z takových kruhů pekla, ze kterých vzešel smažák, langoš nebo čertík v lokši.[11]
Nemá rád pizzu Hawai. Podle něj ananas na pizzu nepatří.[16]
Nikoliv, ty nejsi tlustý. Strýček Cintrgraf by o tobě řekl, že jsi řízek (...) zatímco já, já jsem takový chléb. Ano, nazval bych se chlebem, vzdušným uvnitř, ale pevným navenek, lehkým jako pírko, za to s kůrkou jako hroší kůže.(...) Naše spojenectví představuje esenci české houževnatosti, chleba s řízkem je tradiční výbava turistického nezmara z české kotliny. Na chleba s řízkem se dá spolehnout, stejně jako na nás.[19]
Mají k tomu druhému spíše odtažitý vztah, ale chovají k sobě vzájemný respekt.
Saskie Lafku vždycky hrozně rozhodí. Po setkání s ní Lafka vždy třeští oči a je víc zamlklý než obvykle , ale právě to Saskii na něm tak baví, to že se tváří bůhvíjak, ale při tom na něj žena jen trochu štěkne a hned stáhne ocas mezi nohy.[21]
Saskie Lafku oslovuje křestním jménem přesto, že to nemá rád.[5]
Zajímavosti[]
Palamédés byl řecký hrdina z dob Trojské války, jenž byl po léčce nastražené králem Odysseem ukamenován k smrti.[15]